Pieseň · 2

1Já jsem ta růže šáronská, jsem lilie v dolinách. 1Já jsem ta růže šáronská, jsem lilie v dolinách. 2Jako lilie mezi bodláky, tak je má milá mezi dívkami. 2Jako lilie mezi bodláky, tak je má milá mezi dívkami. 3Jako jabloň mezi stromy lesními, tak je můj milý mezi mládenci. V jeho stínu sedím s rozkoší, jeho ovoce mým ústům lahodí. 3Jako jabloň mezi stromy lesními, tak je můj milý mezi mládenci. V jeho stínu sedím s rozkoší, jeho ovoce mým ústům lahodí. 4Kéž mě uvede do síně hodovní, praporem své lásky kéž mě zaštítí! 4Kéž mě uvede do síně hodovní, praporem své lásky kéž mě zaštítí! 5Osvěžte mě rozinkami, posilněte mne jablky, neboť jsem láskou nemocná. 5Osvěžte mě rozinkami, posilněte mne jablky, neboť jsem láskou nemocná. 6Jeho levice pod hlavou mou a pravicí mě objímá. 6Jeho levice pod hlavou mou a pravicí mě objímá. 7Zapřísahám vás, dcery jeruzalémské, při srnách, při laních divokých: Neprobouzejte, nerozněcujte lásku, dříve než sama bude chtít. 7Zapřísahám vás, dcery jeruzalémské, při srnách, při laních divokých: Neprobouzejte, nerozněcujte lásku, dříve než sama bude chtít. 8Slyšte - můj milý! Hle - už se blíží, přes hory skáče, spěchá přes kopce! 8Slyšte - můj milý! Hle - už se blíží, přes hory skáče, spěchá přes kopce! 9Srnci či kolouchu můj milý podobá se. Hle, za naší zídkou už se zastavil, mezerami se dívá, škvírami nahlíží! 9Srnci či kolouchu můj milý podobá se. Hle, za naší zídkou už se zastavil, mezerami se dívá, škvírami nahlíží! 10Můj milý ozval se a ke mně promluvil: Vstaň, lásko má, má překrásná, a pojď! 10Můj milý ozval se a ke mně promluvil: Vstaň, lásko má, má překrásná, a pojď! 11Hle, zima už skončila, průtrž přestala a je pryč. 11Hle, zima už skončila, průtrž přestala a je pryč. 12Kvítí se ukazuje po zemi, čas prozpěvování je tu, hlas hrdličky zní po kraji. 12Kvítí se ukazuje po zemi, čas prozpěvování je tu, hlas hrdličky zní po kraji. 13Fíkovník nasytil své plody mízou, révový květ svou vůni vydává: Vstaň, lásko má, má překrásná, a pojď! 13Fíkovník nasytil své plody mízou, révový květ svou vůni vydává: Vstaň, lásko má, má překrásná, a pojď! 14Holubičko má v rozsedlinách skalních, ve skrýši nad srázem, dopřej mi spatřit svůj obličej, svůj hlas mi dopřej uslyšet. Tvůj hlas je tolik lahodný, tvůj obličej tak líbezný! 14Holubičko má v rozsedlinách skalních, ve skrýši nad srázem, dopřej mi spatřit svůj obličej, svůj hlas mi dopřej uslyšet. Tvůj hlas je tolik lahodný, tvůj obličej tak líbezný! 15Pochytejte nám lišky, ty lišky maličké, co na vinicích nám škodí, když kvetou naše vinice! 15Pochytejte nám lišky, ty lišky maličké, co na vinicích nám škodí, když kvetou naše vinice! 16Můj milý je můj a já jsem jeho, když pase v liliích. 16Můj milý je můj a já jsem jeho, když pase v liliích. 17Ještě než s vánkem přijde den a rozprchnou se stíny, vrať se, můj milý! Srnci či kolouchu se podobej na horách béterských! 17Ještě než s vánkem přijde den a rozprchnou se stíny, vrať se, můj milý! Srnci či kolouchu se podobej na horách béterských!